Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

Vánoční železniční rozjímání

Doba vánoční a zimní podvečery. Tma prosvětlená odleskem sněhové pokrývky. Studené světlo hvězd a měsíční svit modelují hru stínů. Je čas přání a tužeb. Čas prolínání minulosti s budoucností. Doba vzpomínek a lidské pokory před umem předků. Doba zastavení času, snění a příjemných představ. Fantazie ovládá naši mysl. Z šera se rodí jasné barvy, představy nabývají zřetelných kontur. Usmíváme se. Co by bylo, kdyby…

A tak se houkající lokálka vynořuje z podzimní mlhy, vyjíždí z blanenského nádraží a na své nedlouhé klikaté cestě do Vyškova míjí v obloucích vesničky Vysočiny, projíždí vápencovou krasovou krajinou, příkrými srázy, pastvinami i hlubokými lesy. Po namáhavém suptění odpočívá v jedovnickém nádraží a nové turisty rozváží po tajemném Moravském krasu nebo spěchá se zbožím z řemeslných dílen, nově založených továren nebo s produkcí rolníků. Železniční zastávky v Lažánkách, Rudici, Krasové, Křtinách, Sloupu a Ostrově. Ale také v Ochozi, Ruprechtově, Molenburku. Nádraží v Jedovnicích a křižující se spoje do Brna a Rájce, možná také dále přes Tišnov do Jihlavy nebo opačným směrem do Přerova. Dnes nelze přesně zjistit, zda chybělo málo nebo hodně a fantazie se stala počátkem 20.století skutečností. Ano, vím, že mohl být ohrožen ekosystém, zdroje pitné vody, plašena zvěř. Postavené jednokolejky mohly být, tak jako mnoho jiných, dnes již zrušeny a být tak dalším smutným pomníkem naší malosti, boje proti všemu, co právě nevynáší. Ale mohlo to být úplně opačně a naše krajina, hospodářství a náš život se mohly vyvíjet jinak. Sám považuji rušení lokálních železničních tratí jen z důvodu neekonomičnosti za barbarské, za výsměch naší historii. Jsme malá kulturní země a je naší přirozenou povinností chránit díla předků. O Evropě mluvíme, ale ponaučit se nechceme. Jen peníze nejsou tím hlavním měřítkem. Například Francie rozšiřuje svou síť lokálních železnic a i touto cestou zlepšování regionální obslužnosti se brání kamionové dopravě.

Dne1.1.1849 je zahájen provoz na hlavní železniční trati Brno-Česká Třebová. O několik desetiletí později si hospodářský rozmach vynucuje budování lokálních železnic spojujících místně významná místa, obce a továrny. Tento trend trvá do přelomu 19.a 20. století, kdy je budování železnic na našem území ve své podstatě ukončeno a splňuje stávající potřeby. Je logické, že hospodářsky vyspělé blanensko a vyškovsko nezůstaly pozadu. Spojení výrobních vlastníků a obchodníků se starosty obcí a měst a s politickými reprezentanty přineslo svá pozitiva. Plánuje se několik variant regionálního železničního spojení. Z důvodu lepšího položení rájeckého nádraží a důležitosti vojenských skladů v Rájci nejdříve trať Rájec - Sloup - Housko -Molenburk. Další variantou je elektrická dráha Blansko - Sloup – Jedovnice – Křtiny – Ochoz - Líšeň - Brno. Poslední variantou z roku 1922 je vybudování železničního spojení z Blanska do Vyškova přes Lažánky, Jedovnice a Rakoveckým údolím do Vyškova spolu s místní elektrickou dráhou Blansko - Macocha - Sloup.

K vybudování těchto lokálních železnic a drah nikdy nedošlo. Proč? Evropa to v r.1914 dopracovala k 1. světové válce a nastaly jiné starosti. Chybí peníze a stát se soustřeďuje na zdokonalování stávajících páteřních železničních tratí. Současně roste počet a význam automobilové dopravy. Od 30.let 20. století je automobilová doprava vážnou konkurencí lokálních železničních tratí. Také armáda přestala mít o tuto vnitrozemní trať zájem. Zkrátka její tehdejší hospodářská potřeba se ztrácí, mění se státní zájmy. Končí éra budování lokálních železničních tratí A tak je osud železnic blanenska zpečetěn. Myšlenky, návrhy a plány upadnou postupně v zapomnění. Výstavba nebyla zahájena, finanční prostředky nebyly vynaloženy. Jak jsem již řekl: „možná škoda, možná ne“. Vlastně se nic nestalo a nám fandům železnice zbývá jen to snění. A pěkným představám a láskyplné fantazii se překážky nekladou.

Autor: Martin BOJDA, žák střední školy

Copyright © 2009 l Design by Smajlenka