Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

2. a 3.8.2008 - Parní léto na Vysočině

Na tuto akci jsme se těšili celý rok, a proto jsme se rozhodli absolvovat obě víkendové parní jízdy. Již v pátek 1.8. večer dorazili autem členové našeho sdružení (Zdeněk Otoupalík se synem Romčou, Leoš Knecht, Libor Kokeš a Kamil Kyzlink) do Telče. Po setkání se mnou (byla jsem tam již týden u babči na prázdninách) jsme postavili stan nedaleko chaty rodiny Chalupských a vyrazili na jídlo do restaurace U Marušky na náměstí. Poté jsme poseděli ještě chvíli před chatou a odebrali se ke spánku.

Druhý den byl odjezd 15:40 z telčského nádraží. Tam na nás čekal další člen našeho sdružení Jirka Šimkůj, který nás pronásledoval zbytek cesty podél tratě ve svém autě a mával a fotil jako o život. Svou první parní jízdu si vychutnal i Honza, který se k nám v sobotu dopoledne připojil. Vlak byl téměř prázdný, teprve cestou přistoupili další lidé. Do Třeště jsme přijeli kolem šesté hodiny odpolední a zde jsme si u doprovodné hudby a táborového ohně vychutnali několik oblíbených jihlavských piv Ježek. Jedlo se, pilo se, tancovalo, zastavila se i teta se strýčkem, někteří členové našeho sdružení si šli prohlédnout město. Před desátou hodinou jsme nastoupili do vagónů tažených parní lokomotivou 310.922 a spolu s organizátory akce opustili nádraží Třeště a zábavu, která pokračovala až dlouho do noci a vydali se zpátky směr Telč.

V neděli před desátou hodinou jsme si to už frčeli (jen bez Leoše, který se musel dopoledne vrátit zpátky do Brna), nyní už plně obsazeným vlakem, do Slavonic. Tady jsme měli více než hodinu volného času do odjezdu, a tak jsme se zastavili v místní hospůdce na jídlo a prošli si náměstí. Zpáteční jízdu jsme strávili na plošině posledního historického vagónu a sledovali míhající se koleje.

Nezbývalo nic jiného než sbalit své saky-paky a opustit toto překrásné město Telč. Na druhý pokus se nám podařilo nastartovat auto, rozloučili jsme se se skvělými hostiteli tetou a strýčkem a vydali se na cestu do Brna. Myslím, že tento víkend byl opravdu povedený, jen počasí by mohlo být malinko lepší, ale i tak to stálo za to a příští rok pojedeme určitě všichni znovu.

Autor: Iva Svozilová

9.8.2008 - Jízda z Brna do Slavonic a zpět

O týden později uspořádala společnost Telčské místní dráhy ve spolupráci s ČD a DKV Brno parní jízdu zvláštního rychlíku v čele s parní lokomotivou 475.101 "Šlechtična" z Brna přes Třebíč, Jihlavu a Telč do Slavonic. Tato jízda se konala u příležitosti 110. výročí trati Kostelec u Jihlavy-Telč a 105. výročí trati Slavonice-Waidhofen. Této jízdy jsme se účastnili v menším počtu. Vyrazili jsme Jirka, Zdeněk a Kamil-já, odjezd byl ve velmi brzkých ranních hodinách. Kolega Zdeněk byl na nádraží již ve 4:30, my s Jirkou jsme dorazili osobním vlakem v 5:02. Něco málo po čtvrt na šest vlak vyrazil z pátého nástupiště brněnského hlavního nádraží. Kromě personálu, pomocných pracovníků a nás byl až do Jihlavy úplně prázdný.

Zdeněk kousek za Brnem ulehl ke spánku s mikinou pod hlavou a Jirka čekal na vhodné světlo k fotografování v průběhu cesty. Po příjezdu do Jihlavy v 7:30 se vlak konečně z části naplnil lidmi. Poté jsme pokračovali známou tratí přes Třešť až do Telče, kde jsme přijeli v 10:30. Na nádraží vyhrávala hudba, na první koleji stál kinematograf a tancovali mažoretky. Po pěti minutách po našem příjezdu dorazila od Slavonic i souprava s lokomotivou 310.922. Protože začalo pršet, schovali jsme se před deštěm do červeného bufetového vozu Telčské místní dráhy. Po pár panácích na zahřátí se déšť uklidnil a my vyrazili opět na návštěvu k manželům Chalupským. Ti nás přivítali se zjevným nadšením.

Po chvíli odpočinku a sdělení zážitků z proběhlé cesty jsme se rozhodli pokračovat do nedalekých Dačic všichni společně. Soupravy obou vlaků byly spojeny, takže lokomotiva 475.101 byla včele a lokomotiva 310.922 na postrku. Odjezd vlaku byl stanoven na 13:11. Opět jsme zůstali v bufetovém voze, a tím se stalo, že jsme neviděli přepadení vlaku v Malém Pěčíně. Ale mnozí z nás neviděli z vlaku ani jiné věci. Na lidech byla znát společenská únava, neboť kolega z KPKV zapoměl ve vlaku knihu co si zakoupil. V Dačicích jsme se rozloučili s Chalupskými a přestoupili na motorový kolejový vlak a už vůbec ne nostalgicky se vraceli do Kostelce. V Kostelci jsme měli asi čtvrt hodiny na přípojný rychlík do Brna. Tato akce se opět velmi vydařila, neboť někteří z nás se léčili ještě druhý den.

Autor: Kamil Kyzlink

Fotogalerie - Kamil Kyzlink, Iva Svozilová: ZDE

Copyright © 2008 l Design by Smajlenka